Alois a Vilém Mrštíkové


Maryša                                                                                                                                                                      

   Sociální drama ze života jihomoravské vesnice o pěti dějstvích znamená vrchol české realistické dramatiky.

   I. S moravskou dědinou se loučí rekruti. Rukuje i Francek. Má "enem tu chajdu nad hlavó", a přece miluje selskou dceru Maryšu a te nade vše jeho. Otec Lízal - "chytré nad chytrého" - s ní má jiné plány. Dohaduje její vdavky s vdovcem nechvalné pověst, mlynářem Vávrou. Jako by šlo o nějakou věc či o krávu. ( Vávra : Déte štyry tisíce a budeme srovnáni. Lízal jedovatě : No, a šest nechceš ? ) Maryši se nikdo neptá. I rozloučení Lízal zakáže Franckovi, který je jen " žebrota žebrácká ".

   II. Maryša Vávru rozhodně odmítá. Ženu bil, tři děti má. Rodiče naléhají po dobrém, po zlém, za úlisné pomoci tetky Strouhalky. Nečekají, sami zařídí ohlášky. Lízalovi jí už začíná být trochu líto, když "živó móco se brání". Ale Lízalka jen křičí, vyčítá a přikazujr ctít rodiče - jako by to matka nebyla. Ani Vávra se nedá obměkčit. Maryša ustoupí s hrdým vzdorem.

   III. Dva roky později se vrací Francek z vojny, v hospodě se setká s Maryšou. Doprovodí ji, ač se brání, jí i vynucený sňatek je hříchem rozloučit ... Vávrovi Francek do očí poví : " U mléna jsem byl ... Já budó za tvó ženó chodit ... " - I Lízal se střetá s Vávrou, vidí, jak Maryša střádá - a hodí se mu to, aby nemusel platit věno, Vávra chce zažalovat. Lízal : " Radši jsem ju Franckovi měl dát, a ne tobě. "

   IV.,V. Lízal chce vzít Maryšu domů, ale ta odmítá. Francek se odváží do mlýna, má v Brně práci pro ni i pro sebe, ale to Maryše nedovolí její víra : " Nešťastná su, ale špatná nebudu. " Setkání se neutají, Vávra řádí, hrozí karabáčem jí i služce - a posléze po Franckovi vystřelí. Strach o Francka rozhodne. Maryša nemůže jinak : " Budeš mět nachystáno, cos eště jakživ nejedl. " Vsype mu do kávy otrušík. " Sám temu chtěl. " ("Děvčico neščastná - tys jé otrávila ?! " Vávrova dutě : " Otrávila. " - Opona spadne ).

   Burcující tragiku zmařených osudů a životů vyvažuje neobyčejná pestrost a barvitost prostředí na rozmezí Hané a Moravského Slovácka s početnými písněmi na scéně i mimo ni, s hudbou, zářivými kroji, nářečím, celým průvodem rekrutů i družic. Bratři Alois i Vilém v úsilí o co největší životní pravdivost opatřili hru zevrubnými scénografickými i režijními pokyny i notovým materiálem a osobně se podíleli na přípravě slavné premiéry v Národním divadle.


Maryša (1894)                                                                                                                                                

  sociální kritickorealistické venkovské drama (tragédie); premiéra v ND

 

1.     prostředí slovácké vesnice, konec 19. století (1886)

 

2.     obraz majetkových rozdílů na vesnici, nešťastný život dívky Maryši v manželství z donucení rodičů;

         1. dějství – expozice: základní situace – jednání Lízala a Vávry o věno, loučení rekrutů (mezi nimi Francek, kterého Maryša miluje)

         2. dějství – kolize (zápletka): Maryša odmítá sňatek s mlynářem Vávrou (prosí matku, ptá se babičky, prosí otce, rozmlouvá s Vávrou), nakonec souhlasí

         3. dějství – krize (vyvrcholení): návrat Francka, setkání s Maryšou, spory o věno pokračují

         4. dějství – peripetie (obrat ve vývoji děje): otec Lízal lituje Maryšu, chce ji vzít domů, Francek ji láká do Brna, Vávra mu vyhrožuje a střílí na něho

         5. dějství – katastrofa (závěr): Maryšino rozhodnutí – otrávila nemilovaného muže, Vávra umírá, Maryšino přiznání

 

3.     selská dívka Maryša – mladá citlivá i vzdorná (touha po opravdové lásce jí nedovolila žít rezignovaně) × náboženská víra (neměla sílu vzepřít se rodičům ani opustit svého muže)

         sedlák Lízal a jeho žena Lízalka – Maryšini rodiče; majetek (dva půllány); zištnost, krutost a bezcitnost, přísnost, vychytralost, tvrdé jednání s dcerou, lakota; otec lidštější než matka

         mlynář Vávra, vdovec s třemi dětmi – krutý, sobecký, vypočítavý, náladový, agresivní, zištný

         Francek, syn baráčnice Horačky – věrný, statečný, hrdý; prudká povaha, buřičství

 

4.    manželství uzavřené pro peníze a majetek nemůže být šťastné (věková nerovnost, bez vztahů citových)

         opravdový cit × touha po bohatství

         rozhodující úloha peněz na vesnici a síla předsudků v tehdejším životě

 

5.     tragédie o 5 dějstvích podle vzoru antického dramatu (viz 2); děj soustředěn k hlavní myšlence a spěje rychle k dovršení

         slovácké nářečí ð funkce charakterizační: prostředí (vesnice), vesnické postavy

         dílo je vrcholem české realistické dramatiky

         scénické poznámky autora: využití písní, hudby, krojů  


Maryša                                                                                                                                                              

   Ve své divadeliní hře chtějí autoři zobrazit chamtivost a touhu lidí po penězích. V touze po majetku ničí štěstí jiných, svým dětem brání ve štěstí. Brání jim vzít si ty, které mají rádi, a nutí je ke sňatku s lidmi, kteří oplývají penězi a majetkem.

   Maryša je dcera bohatého sedláka Lízala. Miluje chudého Francka. Rodiče jí v této lásce brání, neboť pro ni chystají lepšího ženicha. Francek je odveden na vojnu. Maryšu nutí rodiče ke sňatku s mlynářem Vávrou, otcem tří dětí, který slibuje, že se o ni dobře postará. Jde mu hlavně o peníze, které dostane Maryša věnem, aby mohl zaplatit své dluhy. Maryša si Vávru musela vzít, i když všichni věděli, jak je surový a že svou první ženu utýral k smrti. Její manželství je velmi nešťastné. Vávra se začíná opíjet, nestará se o rodinu a soudí se se starým Lízalem o Maryšino věno. Lízal si konečně uvědomuje, za koho svou dceru provdal a odmítne mu peníze dát. Když se Francek vrátil z vojny, rozvrat mezi Vávrovými se ještě prohloubil. Francek chodí za Maryšou a žádá ji, aby s ním odešla do Brna. Maryša odmítne. Říká, že i když rodičům nikdy neodpustí to, že ji nutili ke sňatku s Vávrou, takovou hanbu, že jim přece jen neudělá. V rozčilení a opilosti chce Vávra Francka zabít, ale Maryša mu v tom zabrání. Ráno Vávra už po několikáté lituje svého chování a slibuje, že se polepší. Avšak Maryša mu už nevěří a ve chvíli zoufalství mu nasype do kávy jed. Manželství, uzavřené jen z touhy po penězích, končí tragicky.  


Maryša                                                                                                                                                             

   Chudý Francek chodí za dcerou zámožného rolníka Lízala, Maryšou. Mají se rádi. Při odvodech je však Francek odveden a musí na vojnu. Rodiče nechtějí, aby dcera čekala, a nutí Maryšu, aby si vzala vdoce - mlynáře Vávra. Maryša dlouho otálí, ale nakonec povolí. Manželství ovšem není šťastné, Maryša Vávru nemiluje a ani to neskrývá. Vzájemný poměr se přiostří tím, že Lízal ve své lakotě nechce vyplatit slíbené věno zadluženému mlynáři. Za dva roky se vrátí Francek z vojny domů a chce se s Maryšou znovu scházet. Francek jí nabízí, aby s ním utekla do Brna. Maryša ho miluje, ale nechce být špatná, a proto odmítá utéct. Když se Vávra chce Franckovi pomstít, uzraje v ní už dlouho uchovávaný úmysl, aby se muže zbavila. Nasype mu otrušík do kafe a tím ho otráví.

   Realistická tragédie o 5 jednáních; ze slovácké vesnic; obraz sociálních rozdílů, úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v tehdejším životě

   Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou (věková nerovnost, ale majetek)*citový vztah Maryši k chudému Franckovi

   kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie: expozice (základní situace, nazanačena zápletka - spor Lízala a Vávry o věno), kolize (Maryšin odpor k sňatku), krize (Franckův návrat z vojny, přemlouvá Maryšu, Vávrova střelba, vrcholí spor o věno), peripetie (Maryšino rozhodnutí), katastrofa (Vávrova smrt); funkce slováckého nářečí: charakteristika postav a prostředí

   Základní téma byla pro venkov typická situace, kdy děvče je nuceno k sňatku s nemilovaným, často starším mužem. Pro Lízala je sňatek Maryšin obchodní záležitost. Sedlák doufá, že na něm vydělá. Maryše marně projevuje nesouhlas, a to od důvodů rozumových, až na dovolávání se základního lidského citu - soucitu. Trpící a svými nejbližšími příbuznými zraňovaná Maryša bojuje zápas, o němž předem ví, že jej prohraje. Maryša instinktivně poznává, že Francek a Lízal se chtějí jenom pomstít a ona má být jenom nástrojem. Odmítá Lízala, který ji vyzývá, aby se vrátila domů, ale odmítá i Francka. Myšlenka otrávit Vávru v ní už zrála dlouho, už za Franckovy večerní návštěvy mu řekla: "Tak to ve mně dřímá a spí - ale až se hřích probudí - bude po trápení. Tak nebo tak - otrávím buď sebe nebo jé - ale dlóho trpět nebudu". Maryša vykonává akt spravedlnosti i za tu cenu, že jím končí svůj život svobodného člověka.