Euripidés


Euripidés(asi 480 Salamina - 406 př.n.l. Pella)

   Řecký básník tragédií. Pocházel ze zámožné rodiny. Vynikal ve slavnostním zpěvu, v tanci i atletice. Věnoval se i malířství a filozofii. Byl žákem Anaxogora a sofistů Prótagora a Prodika. Jejich vlivem uplatňoval ve svých dramatech sofistickou dialektiku a zásady tehdejší filozofie. Kritizoval v nich současné náboženské, mravní a společenské představy. Euripidés byl realistou a popisoval lidi takové, jací opravdu byli, se všemi klady a zápory. Pohybovou silou nejsou bohové nebo osud, ale sám člověk se svým rozumem, se svými tužbami a vášněmi. Jako první uvedl aktuální témata kulturu a společenskou problematiku, náboženství, vzdělání, zodpovědnost, bezpráví, nadvládu mocných, postavení ženy atd.

Díla: Alkéstis, Hekabé, Hippolytos, Ión, Héraklés, Trójanky, Elektra, Helena, Orestés, Ifigenia v Aulidě                                 

    Vykreslil ženy oddaně milující a hrdinské, ochotné obětovat svůj život (Alkéstis, Ífigénia), ale i ženy ničivých vášní (Médeia, Faidra). Antický svět si oblíbil jeho tvorbu až po jeho smrti. Euripidéovy tragédie sloužily za podklad římským básníkům (Seneca, Ovidius) a inspiroval i další dramatiky (Goethe, Giraudoux).


Médeia

   V thessalském městě Iólku vládl král Peliás. Na jeho příkaz se musel jeho synovec Iásón vypravit s Argonauty do Kolchidy pro zlaté rouno, jež náleželo králi Aiétovi a bylo hlídáno drakem. Přivést toto pověstné rouno do Thessalie byl úkol nad lidské síly. O jeho splnění se zasloužila Aiétova dcera Médeia, znalá kouzel, která z lásky prokázala Iásonovi neocenitelné služby. Iáson si ji vzal za manželku a vrátil se s ní do vlasti. Protože se král Peliás na Iásonově tak těžce provinil (poslal ho vlastně na smrt), Médeia ho z pomsty zahubila. Proto musela s Iásonem a se dvěma synky utéci.

   Korintský vladař Kreón nabídl Iásonovi svou dceru za manželku, zapudí-li od sebe Médeiu. Vědomí všeho, co pro Iásona vykonala, i láska k muži, jenž ji zavrhl, probudily v Médeie všechny vášně. Iásón tuší, že Médeia se jen tak lehce nevzdá a bude se snažit jemu i jeho nastávající manželce pomstít. Nakonec Iásón podlehnul její výřečnosti a citům. Vyprosí si od Kreonta, aby směla v Korintě pobýt ještě jeden den. V athénském králi Aigeovi, jenž tudy právě procházel, nalezla příštího ochránce. Potom kouzelnou řízou a vínkem způsobila smrt Kreontově dceři i jemu samému a zabila obě své děti, aby potrestala nevěru Iásonovu. Když takto zničila jeho štěstí, odlétla na dračím voze do Athén ke králi Aigeovi.