Ignát Herrmann


Otec Kondelík a ženich Vejvara

Hlavní postavy:  mistr Kondelík - otec

                           Bety Kondelíková - matka

                           Pepička Kondelíková - dcera

                           František Vejvara - nápadník

    Tento populární humoristický román se odehrává koncem minulého století v Praze a je téměř historickým svědectvím o životě měšťanské rodiny .

    Mistr Kondelík je po skoro celé Praze známý a uznávaný malíř pokojů, majitel malířské firmy, bydlí se svojí rodinou v Ječné ulici a k tomu vlastní dům na Vinohradech. Otec Kondelík je téměř padesátník, vyšší postavy, kulatý a "překypující zdravím". Paní Kondelíková, jeho dobrá žena, výborná kuchařka, zná slabosti manžela a miluje osmnáctiletou dceru Pepičku. Všichni dohromady tvořili typickou měšťanskou "spořádanou" rodinu. Pepička se na prodloužené taneční hodině seznámila s Vejvarou, který pracuje jako úředník na magistrátě.  Seznámení proběhlo za poměrně trapné okolnosti, kdy si mladý muž , zapomněl na elegantních lakýrkách při tanci galoše.

    K dalšímu setkání rodiny s nadějným mladým mužem došlo při polodenním sokolském výletě do Hvězdy. Mladému Vejvarovi se podařilo tatíka  Kondelíka zlákat ke vstupu do Sokola, domluvili se i na zhotovení sokolského kroje a na účasti na tajném výletě. Na tajný výlet se oba pánové vydali společně, ale pro různé potřeby otce K., jim nakonec ujel  vlak. Mladý muž byl však schopen udělat  vše proto, aby se výlet  vydařil.  Po malém zbloudění dokonce pro Kondelíka zjednal povoz, aby se mohl v cíli výletu, na Karlštejně sejít s Pepičkou v doprovodu její matky.

    Po nevydařeném výletu mladík pozval Kondelíkovu rodinu na ochotnické divadlo, kde Vejvara hrál jednu z hlavních rolí. To otce Kondelíka zcela vyděsilo, neboť nemohl připustit, že by se jeho dcera stýkala s nějakým hercem. Vejvarův herecký "výkon" však starostlivého otce uklidnil. Viděl, že mladý muž, který hraje jako almara, se opravdu na divadlo nikdy nedá. Vejvara byl vzat na milost.

    Dále byly plánovány ještě tři výlety: po suché zemi, po železnici a po vodě. Při výletě po suché zemi, do Šárky, řádně zmokli a museli se neslavně vrátit drožkou. Ani výlet po železnici nedopadl dobře, rodina Kondelíkova s mladým Vejvarou pobíhala od nádraží k nádraží a když konečně našli to správné, vlak jim před nosem ujel. Také výlet po vodě skončil nehodou, neboť otec Kondelík musel vyskočit z potápějící se loďky a ještě přitom zachraňovat nějakou ženskou.

    Po roce známosti Pepičky s Vejvarou všichni společně podnikli jubilejní výlet na Lišku. Cesta tam proběhla bez problémů, setkali se na místě s Vejvarovou rodinou, ale komplikace se vyskytla cestou domů, kdy se pronajaté drožce ulomilo kolo a otec Kondelík vypadl do sněhu.

    Další podařená příhoda se odehrála až v létě, když se vydali na Benátskou noc na Žofíně, vozili se na lodičce a otec K. se nedobrovolně vykoupal, když podle Vejvarova návodu zkoušel holí hloubku vody. Otec však tuto koupel odstonal a Vejvarovi nemohl přijít na jméno. Nakonec opět bylo všechno odpuštěno a začaly se plánovat zásnuby.

    Ani zásnuby se nevydařily na první pokus, protože otec vytáhl nápadníka do kabaretu na zpěváčky a neuměl se včas vrátit domů. Před druhými zásnubami se málem ztratil ženich,  otec ho totiž omylem před procházkou zamknul doma. Kondelíkovi zcela vyděšeni hledali Vejvaru po Praze, ale nakonec ho šťastně našli doma. Mladí se konečně zasnoubili. Teď se již jen chystala výbava a byt pro mladé. Byt dostali krásně zařízený a nádherně vymalovaný vlastní rukou mistra Kondelíka (citát str.201), ale Vejvara přišel s nařízením magistrátu, že musí bydlet v Praze. Rozčilený Kondelík několik týdnů běhal po Praze a sháněl laciné bydlení, nic nesehnal, a potom se dozvěděl od Vejvary, že když budou bydlet na Vinohradech přijdou pouze o zanedbatelnou prémii.

    Náhlou komplikaci před svatbou představovala Vejvarova paní bytná, která si na mladého muže dělala nárok pro svoji neprovdanou dceru. Brzy se však ukázalo, že se podobně snažila získat pro svou dceru všechny dřívější nájemníky. Paní Kondelíková vyčítala manželovi, že koupil pro budoucí manžele lampy,  kterých se nakonec sešli tři páry a ona Vejvarovi omylem poslala jako "svatební košile" košile mistra Kondelíka.

    Nakonec se slavila svatba, při které byl na tom nejhůře mistr Kondelík, na kterém musela žena rozpárat těsný frak, který krejčí omylem poslal a Kondelík ho ze sebe nemohl svléknout. Všechno dobře dopadlo a Vejvara s Pepičkou se šťastně vzali.

    Hodnocení: Otec K. a ženich Vejvara se v dnešní době už tolik nejeví jako humoristická kniha, náš smích je vlastně smíchem z nadhledu, že nás se to už vůbec netýká, neboť svět kondelíkovské důležitosti, měšťanské nedotknutelnosti a směšné vážnosti je dávno pryč. Dnes nás na knize zajímá její historičnost, až fotograficky přesný obraz jedné části měšťanské Prahy z konce minulého století. Umělecký smysl knihy není v jejím příběhu, nýbrž v popisu skutečností a věrohodném zachycení osobitého prostředí, v kulturněhistorickém svědectví a původní výpovědi o času dávno minulém. Z humoristického románu se stalo dílo téměř historické.