Johann Wolfgang Goethe


Faust

   Dramatická báseň - tragédie, vrcholné dílo tzv. německé klasiky a jedno z nejvýraznějších děl světové literatury. Báseň má dva díly a 12 111 veršů a je uvedeny třemi vstupy (první díl pochází z r.1808 a druhý z r.1831). Předehra na divadle je úvahou o umění a divadle jako podobenství světa. Prolog na nebi uvádí do prvního dějiště dramatu, z něhož je přehlížena scéna světa, vybrán hlavní protagonista - Faust - a uzavřena dohoda mezi Stvořitelem a Mefistotelem.


Utrpení  mladého  Werthera

   Německý dvoudílný milostný román v dopisech, jenž spadá do Goethova období Sturm und Drang

   Ústředním motivem U.m.W. je trag. ztroskotání nadaného a senzitivního mladého muže jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta Kestnera, jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společen. životě. 1. část (květen - září 1771) končí Wertherovým útěkem z Lottina městečka Walheimu. 2. část (říjen 1771 - prosinec 1772) začíná záznamem hrdinových zkušeností z pobytu na novém působišti na velvyslanectví, pokračuje líčením návratu k Lottě a končí jeho sebevraždou. Wertherovy dopisy jsou podávány jako "skutečné", rámcuje je "vydavatelův" úvod a závěrečná zpráva o hrdinově smrti.

   U.m.W. je kombinací románu v dopisech a románu-deníku (jednolitější 1.část obsahuje hrdinovy listy příteli Vilémovi, 2.část obsahuje i dva listy Lottě a "vydavatelský" komentář). Zvolený tvar citově zainteresovaného vyprávění v 1.osobě umožnil postavit do středu díla přímo bohatý vnitřní svět hl. hrdiny, ve kterém jako by byl zkoncentrován životní pocit světobolu, zachvacujícího Evropu na sklonku 18.století. Subtilním líčením duševních stavů, jemuž použitá vydavatelská fikce poskytla zdání naprosté autenticity, přineslo do něm. literatury novou kvalitu, která zaznamenala revol. zásah do liter. tradice i po stránce jazykové (emocionálně podbarvená řeč plná citoslovcí, elips, přerývaných vět, zvolacích konstrukcí).

   "Prosím vás o to," pokračovala, "nejde to jinak, prosím vás, záleží-li vám na mém klidu; nemůže, nemůže to tak déle zůstat!" - Odvrátil od ní oči, přecházel po pokoji a mumlal polohlasem: "Nemůže to tak zůstat!" Lotta, jež cítila hrůzu, do níž ho uvrhla její slova, snažila se všelijakými otázkami rozptýlit jeho myšlenky, ale marně. "Ne, Lotto," zvolal, "už vás nikdy nenavštívím!" - "Proč to," odvětila, "Wertře, můžete, ba musíte nás zase navštívit, ale umírněte se. Ó, proč vám bylo souzeno narodit se s tou prudkostí a nezdolnou vášní ke všemu, do čeho se jednou zakousnete!