Vítězslav Nezval


Edison

   Sbírka Básně noci obsahuje Nezvalovy poetistické básně (Podivuhodný kouzelník, Akrobat). Tato sbírka obsahuje také vrchol Nezvalova poetistického období, báseň Edison (napsána 1927). Je to vyjádření básníkovi víry v práci, která se stává poezií, víry v pokrok civilizace a sílu lidské myšlenky.

   Básník, který je inspirován mnohotvárností života, je stržen výsledky lidské práce, a proto píše báseň o jednom z největších vynálezců své doby. Edisonova práce je těžká a tvrdá, ale pro básníka má půvab dobrodružství; tvůrčí činnost vynálezce se podle něho podobá tvorbě básníka. Nezval vychází z několika událostí Edisonova života, jež si ovšem básnicky přetváří a jež řadí ve volném sledu ( Jednou kráčel po New Yorku dobrodruh . . .; chodec zastavil se mlčky na Brodwayi . . .;malá neděle, ach kolik jasných zvonů . . .; spáváte pět hodin denně - vám to stačí . . .;jedenkrát jste uzřel v Pensylvánii noc a obloukovou lampu u Bakera . . . ).

   A tyto skutečnosti vyvolávají v jeho fantazii představy, jimiž je dokreslována myšlenková gradace udaná prvními verši jednotlivých zpěvů ( Naše životy jsou truchlivé jak pláč; naše životy jsou strmé jako vrak; naše životy jsou bludné jako kruh; naše životy se nikdy nevracejí; naše životy jsou těšivé jako smích ). Jejich poslední obměnou je závěrečný zpěv o velikosti života a smyslu lidské práce uzavřen.

Naše životy jsou jako noc a den

Nashledanou hvězdy ptáci ústa žen

nashledanou smrti pod kvetoucím hlohem

nashledanou sbohem nashledanou sbohem

na shledanou dobrou noc a dobrý den

dobrou noc

sladký sen


Edison

5 zpěvů

E. je polytematická báseň -  užití množství motivů.

Edison není zveršovaným životopisem Edisna, jelikož o Edisonově životě se dozvídáme pouze ve druhém zpěvu, ale oslavuje tvůrčí lidskou práci.

Autor se inspiroval se procházkou městem, jenž byla osvícena Edisonovými žárovkami. Základním tématem je patrně autorův životní pocit z moderního světa a člověka.

Porovnává vynálezce a umělce (ti objevují krásu) - Edison je zobrazení všech kladných sil. Proti němu je postaven svět hazardních hráčů. Ti zobrazují smutek, trudomyslnost, prázdnotu, smrt. Tento pocit z kontrastu protikladných postav zvýrazňuje pomocí refrému.

  "Bylo tu však něco těžkého co drtí

smutek stesk a úzkost z života i smrti"

- zobrazení světa hráče.

 

" bylo v tom však něco krásného co drtí

odvaha a radost z života i smrti"

zobrazení světa vynálezce

Manon Lescaut

   Kniha je napsána ve verších jako divadelní hra o 7 obrazech. Je napsána podle obrazu románu Abbého Prívóda. Studenti se rozjíždějí na prázdniny. Mezi nimi jsou i dva přátelé des Grieux a Tiberga. Oba se chtějí stát biskupy. Cestou si jde des Grieux vyzvednout šperk k hodináři, u kterého si ho nechal opravit a staví se v hostinci. Zde se seznámí s krásnou a něžnou Manon, která sem přijela, aby se stala proti své vůli jeptiškou. On se do ní zamiluje a slíbí ji, že ji osvobodí. Na druhý den přijíždí do hostince druhý host, pan Duval. Manon do kláštera neodjela a chystá s des Grieuxem na cestu do Paříže. Těsně před odjezdem se seznámí s Duvalem, ten jí skládá poklony a přitom jí půjčí vzácný náhrdelník. Po příjezdu do Paříže se des Grieux ubytuje s Manon v jednom bytě a napíše svému otci dopis, že se již nechce stát knězem a chce se s ním smířit. Prosí ho, aby mu dovolil oženit se s Manon. V Paříži navštíví Manon pan Duval. Znovu jí skládá poklony a prosí ji, aby mu šperk nadále opatrovala. Mezitím se Tiburga snaží svého přítele zachránit. Navštíví ho v jeho bytě a tvrdí, že Manon ho už nemiluje, ale že miluje Duvala. Des Grieux je velice zklamán a vstoupí k radosti Tiburgově do kláštera, aby se stal knězem. Manon vyhledá v semináři des Grieuxe a podaří se jí, aby se k ní vrátil zpátky. Pan Duval pozval Manon na venkov do svého bytu. Manon mu napovídala, že des Grieux je její bratr. Také slíbí, že mu bude splácet 40 linů na měsíc. Manon přijíždí i se svým milencem za Duvalem. Ten jí daruje naušnice. Za nimi přijede také Tiberga a prozradí tajemství Duvalovi. Duval se rozzlobí a sebere Manon všechny šperky a vyhrožuje jí policií. Tiburga navrhuje, že jediné slovo Duvalova syna by mohlo odvrátit nebezpečí, které jim hrozí. Do Manon se mezitím zamiluje italský kníže. Manon mu však před des Grieuxem řekne, že ho nemiluje. Des Grieux a Manon navštíví Duvalova syna a on slibuje, že se vynasnaží Duvalův hněv odvrátit a pozve Manon do divadla. Tiberga navštíví des Grieux a svěří mu, že schválně ji seznámil s Divalovým synem, aby ji svedl. Opět získal přítele na svou stranu. Mezitím mu pošle Manon poslužce dopis, že je v bytě Duvala a jako náhradu mu posílá pěknou služku. Des Grieux přijede do Duvalova bytu za Manon. Tiberga zatím spatřuje venku mladého Duvala. Přátelé od Manoniny služky zatknou mladého Duvala. Policisté, Tiberga a starý Duval přistihnou Manon v pokoji syna s des Grieuxem. Manon je zatčena a odvedena do věznice. Pak Manon odvezou na lodi trestankyň do Mississippi. Des Grieux ji doprovází. Manon umírá v jeho náručí.