William Shakespeare


Hamlet, králevic dánský (1601)

 

alžbětinská tragédie o 5 dějstvích

 

1.    dánský hrad Elsinor, současnost – počátek 17. století

 

2.   Hamletův otec zemřel za podivných okolností; podezření, že byl zavražděn svým bratrem, který se hned oženil s ovdovělou královnou; Hamletovi se zjevil otcův duch, dohady potvrdil ð nutnost pomsty; Hamlet předstírá šílenství, aby nebyl podezřelý; prožívá těžké duševní stavy (úvahy o smyslu lidské existence; humanistické ideály, ale současně pesimismus, definující podlost světa ð uvažuje o sebevraždě); s potulnou hereckou společností inscenuje představení, zobrazující otcovu smrt; zděšený král tuší nebezpečí, prozradil se jako vrah, ale Hamlet se nemůže vzchopit k činu; v rozmluvě s matkou odhaluje její nitro, ona volá o pomoc; Hamlet, domnívaje se, že za závěsem se skrývá král, probodne Polonia, otce své milé Ofélie, která zešílí a utopí se; její bratr Laertes chce pomstít otce i sestru, obrátí se proti Hamletovi; Hamlet po návratu z Anglie, kde měl být úkladně zavražděn, zastihne na hrobě Ofélie Laerta a je jím vyzván na souboj – zraní Hamleta obráceným hrotem svého kordu, ten mu jej vytrhne, zabije krále i Laerta a umírá; umírá i královna, která se napila otráveného vína, připraveného pro Hamleta

 

3.    Hamlet – typ rozpolceného člověka: touha po naplnění ideálů × pocit povinnosti trestat zlo, pochybnost a nedůvěra ve vlastní síly, ale touha po činu

       Claudius – Hamletův strýc a nevlastní otec (manžel matky – vdovy), zrádný, zákeřný a podlý; neschopný vlády, ale ctižádostivý

       Gertruda – Hamletova matka, královna, vnitřně rozpolcená (dobro i zlo)

       Horatio – Hamletův nejlepší přítel, čestný a spravedlivý; harmonická osobnost, schopna soudit Hamletovo jednání a Claudiovu vinu

       Polonius – královský komoří, otec Ofélie a Laerta, svou oddaností králi je až směšný, doplatí životem na svou chorobnou snahu zalíbit se

 

4.    stíny a krize renesanční doby, bezohledná touha po moci se nezastaví ani před násilím a intrikami;

       úvahy o smyslu života (Hamletův monolog), lidské existence; Hamletův čin (jeho pomsta) se v chaosu doby jeví jen jako marné, sebevražedné gesto (Hamletovo poznání a skepse)

 

5.   dramatické dialogy, hluboce úvahový monolog, blankvers; využití metody divadla na divadle; pojetí divadla jako zrcadla člověka a doby


Hamlet

   Po smrti krále Hamleta se jeho bratr Klaudius ujímá trůnu. Zároveň slaví svatbu s královnou, vdovou, matkou prince Hamleta. Na veselé svatbě truchlí jen Hamlet, jenž tolik miloval svého otce. Hamletovi se zjevil duch jeho otce a z poselství se dozvěděl, že jeho otec byl Klaudiem úkladně zavražděn. Duch krále Hamleta žádá prince, aby jej pomstil. Princ Hamlet pomstu slíbí. Pro svůj záměr msty, a proto, aby si ověřil pravdu, se rozhodne hrát pomateného. Když přijedou na hrad herci, Hamlet je požádá, aby zahráli hru o zavraždění krále a chce ji pozměnit tak, aby přesně odpovídala tomu, jak Klaudius zavraždil jeho otce. Hamlet se setká s ofélií, dcerou královského komořího Polania. Schůzku ale tajně zorganizoval a sleduje Klaudius, aby si ověřil, zda Hamletovo šílenství vzniklo z lásky k Ofélii, jak se na dvoře vypráví, či zda to není součástí nějakého Hamletova plánu proti Klaudiovi. Pro jistotu se rozhodne poslat Hamleta raději pryč z Dánska, do Anglie. Herci sehrají hru a při scéně vraždy překvapený Klaudius přeruší představení a odejde. Hamlet si ověřil, že Klaudius je skutečný vrah, a Klaudius nabyl jistoty, že Hamlet ví o jeho činu. Královna chce domluvit Hamletovi, aby zanechal ztřeštěných kousků a pošle pro něho Polonia. Hamlet sdělí královně, že Klaudius je vrah a žádá ji,aby se ho zřekla. Královna v hádce volá o pomoc. Za závěsem je schovaný Polonius, který chtěl vyslechnout rozmluvu v představě, že půjde o vztah Hamleta k Ofélii. Hamlet v domnění, že za závěsem je schovaný král, bodne a Polonia zabije. Nad mrtvým Poloniem se královna s Hamletem usmíří a Hamlet uprchne. Hamlet je dopaden. Král slíbil královně, že jej zachrání. Vraždu Polonia svede na Hamletovo šílenství a pošle ho do Anglie. Hamletovým průvodcům dá však dopis anglickému králi s žádostí, aby byl v Anglii popraven. Loď s Hamletem ztroskotala a Hamlet se vrací do Dánska. Ofélie mezitím v žalu nad ztrátou svého otce i nad ztrátou Hamleta zešílela a utonula. Její bratr Laertes se rozhodne svého otce i Ofélii pomstít. Král Klaudius navrhne Laertovi, aby vyzval Hamleta na sportovní souboj, ale sám aby si vzal ostrý rapír a jeho špici namočil v jedu. Kdyby Laertes náhodou Hamleta nezasáhl a Hamlet souboj vyhrál, připraví mu jako vítězi pohár vína, v němž bude jed. Hamlet zraněn v souboji se rapíru zmocní a zasáhne otrávenou špicí Laerta. Královna, která vypila otrávené víno připravené pro Hamleta, umírá. Laertes prozradí před svojí smrtí intriky krále a smíří se s Hamletem. Ten využije zbytku svých sil a dříve než zemře, vykoná pomstu – zabije Klaudia.


Mackbeth

osoby :

DUNKAN - skotský král

MALKOLM

DONALBAIN - synové

MACKBETH

BANKO - jeho vojevůdcové

MAKDUFF

LENNOX

ROSS

MENTEITH

ANGUS

KAITHNESS - skotští páni

SIWARD - velitel anglických vojsk

SIWARD st. - otec

SETON - Mackbethův štínonoš

LADY MACKBETHOVÁ

LADY MAKDUFFOVÁ

TŘI ČARODĚJNICE

  Příběh se odehrává ve Skotsku a částečně v Anglii. Mackbeth se s Bankem vrací z vyhrané bitvy. Na pusté pláni se setkají se třemi ženami. Jsou to čarodějnice, které Mackbethovi předpoví, že je Glamis, Kawdor a král. Že jeho synové dál vládnout nebudou, ale že vládci budou potomci Bankovi. Dále na cestě potkali pány z Rossu a Angusu. Ti předají Mackbethovi zprávu, že se stal Kawdorem. Napadne ho, že když se vyplnila první věštba, mohla by se vyplnit i věštba druhá. Zpráva o vyhrané bitvě velice potěší krále Dunkana a daruje Mackbethovi Kawdorské panství. Proto tedy Kawdor. Dunkan se rozhodne, že pojedou oslavit vítězství na Mackbethův hrad. Žena Mackbetha si myslí, že nejlepší pojištění kralování je zabít krále. Proto na oslavě krále zabijí dýkou. Lady Mackbethová podstrčí zbraň vojákům. Poté přijíždějí Makduff a Lennox a najdou krále mrtvého. Královi synové potom odjíždějí ze Skotska z obav o svůj život. Poté zabijáci najatí Mackbethem zabijí i Banka. Synové Banka však zůstanou ušetřeni. Mackbethovi se zjeví Bankův duch a věštkyně mu potom řeknou, že ho přemůže jen ten, kdo se nenarodil z ženy. Mezitím Makduff uprchne do Anglie. Mackbeth za ním pošle vrahy, kteří však na Makduffově hradě zabijí jen jeho děti a ženu. Makduff se o tom dozví a rozhodne se zbavit Skotsko Mackbetha. Vydává se na válečnou výpravu proti němu, ten se však včas přemístí na hrad Dunsinan, kde se připravuje na boj. Zde také zemře jeho žena, která od vraždy krále stoná a snaží se smýt si z rukou krev.

   U Mackbethova hradu dojde k bitvě, ve které Mackbeth zabije mladého Siwarda. Ovšem Makduff byl vyříznut z těla mrtvé matky a v souboji zabije Mackbetha. Králem se potom stává právoplatný dědic trůnu Malkolm.

    Dílo se mi velice líbilo díky krásnému jazyku a dobré výpravnosti autora


Romeo a Julie

osoby :

ESKALUS - vévoda Veronský

PARIS - mladý šlechtic, příbuzný vévody

MONTEK

KAPULET  - hlavy dvou znepřátelených rodů

STAŘEC Z RODU KAPULETŮ

 

ROMEO - syn Montekův

MERCUZIO - příbuzný vévodův a přítel Romeův

BENVOLIO - synovec Montekův a přítel Romeův

TYBALT - synovec paní Kapuletové

BRATR VAVŘINEC - františkán

BRATR JAN - františkán

BALTAZAR - Romeův sluha

SAMSON

ŘEHOŘ - sluhové Kapuletovi

PETR - sluha Juliiny chůvy

ABRAHAM - sluha Montekův

LÉKÁRNÍK

TŘI HUDEBNÍCI

PANOŠ PARISŮV

JINÝ PANOŠ

PANÍ MONTEKOVÁ

PANÍ KAPULETOVÁ

JULIE - dcera Kapuletova

JULIINA CHŮVA

Veronští měšťané, příbuzní obou rodů, masky, stráže, hlídky a družiny, CHORUS

   Příběh se odehrává ve městech Veroně a Mantově. Ve Veroně žijí dva odpradávna znepřátelené rody - Montekové a Kapuletové. Dochází mezi nimi k častým potržkám, kterými trpí celé město. Avšak syn Monteka Romeo a dcera Kapuleta Julie se do sebe zamilují, když se Romeo, Mercuzio a Benvolio schovají pod maskami a navštíví Kapuletovský ples, kde Romeo Julii políbí. O pár dní později jdou opět tito tři přátelé městem, když narazí na Tybalta s družinou. Po pár větách začne Tybalt s Mercuziem šermovat. Když se je Romeo pokusí zastavit, Tybalt naposled zrádně bodne Mercuzia do hrudi a uteče. Mercuzio zemře, a když se Tybalt vrátí, rozhodne se Romeo pomstít přítele a při šermu zabije Tybalta. Za tento čin je vévodou vyhnán z města a odchází do Mantova. Julie se s Romeem však ještě před tímto incidentem vezmou tajně v cele bratra Vavřince. O tom nemají rodiče ani ponětí, a proto chtějí Kapuletovi vdát Julii za hraběte Parise. Ona nechce, a proto v den svatby požije obsah lahvičky od bratra Vavřince. Na 42 hodin nejeví známky života, a proto je pohřbena do rodiné hrobky. Romeo neobdrží dopis, který mu má předat bratr Jan, kde je popsán plán, jak unést Julii, ale dozví se od svého sluhy Baltazara, že je Julie mrtvá a pochovaná v hrobce. Po této zprávě si Romeo zakoupí u lékárníka jed a jde ke Kapuletovské hrobce. Otevře jí a vidí Julii i Tybalta. Netuší, že ho při činnosti pozoruje hrabě Paris. Ten pak vystoupí a chce ho zatknout. Romeo ho nejprve varuje a posléze zabije při šermu. Položí ho do hrobky vedle Julie, sám vleze dovnitř a vypije lahvičku s jedem. Padne vedle Julie a zemře. Poté přijde bratr Vavřinec a vidí katastrofu. Julie se probudí, vidí, co se stalo, a proto vezme dýku a bodne si ji do hrudi. Padne na Romea. Poté přijdou vévoda, Kapulet a Montek. Objasní, co se stalo a oba rody se usmíří.

   citace

úvod do díla

   Chorus : " Dva rody, stejně staroslavné oba - jsme v krásné Veroně - svůj dávný hněv zas ženou na nůž  a zas  občanova  v občanských rebeliích  teče krev.  Dva milující, pod nešťastnou hvězdou z těch rodů narozeni, rodičům smír vykupují křížovou svou cestou : svou smrtí usmiřují s domem dům. Tu jejich lásku smrtí znamenanou a záští zuřivější napořád, v němž staří po zmar dětí neustanou dvě hodiny vám nyní budem hrát. A jestli se vám příběh nezalíbí, svou snahou nahradíme co mu chybí. "

závěr díla

Vévoda : " Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinen, a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova. "

   Dílo je psáno v podobě scénáře a veršovaně, což značně napomáhá čtení textu. Dílo se mi líbilo, jelikož Shakespeare použil slavnostního jazyka i stylu.


Romeo a Julie

   Je   klasická  tragédie  z  pera  slavného  anglického  autora Williama  Shakespeara.  Příběh  se odehrává ve Veroně, kde mezi sebou  soupeří  dva  rody  - Montekové a Kapuletové. I přes toto nepřátelství  Romeo, syn Montekův, Merkucio, přítel Romeův a Benvolio, synovec  Montekův  přicházejí  na  ples  pořádaný Kapuletem.  Zde  se  Romeo  zamiluje  do Kapuletovy dcery Julie. Později    navštíví  pod balkónem jejího pokoje a rozhodnou se stát  manželi. Setkávají se opět v cele otce Vavřince a jsou ním oddáni. Když se Romeo vrací od Vavřince, setkává se s Merkuciem a Tybaltem. Tybalt, jsa rozhořčen Romeovou přítomností na plese,  se  dostává  do  potyčky  s  Merkuciem.  I přes Romeovu snahu zabránit  bitce, je Merkucio zabit. Tybalt mezitím utekl, ale zanedlouho se vrací. Romeo pobouřený smrtí svého přítele zabíjí Tybalta. Za tuto vraždu je však poslán do vyhnanství.

   Romeo  se  trápí, neboť  se  nemůže  setkat s Julií a proto odchází  do Mantovy. Julii se také nevede o moc lépe. Má se vdát za  hraběte Parise, do čehož se jí vůbec nechce. Vydává se tedy za  otcem  Vavřincem  pro  radu. Kněz Vavřinec jí dává nápoj, po němž  ulehne  v hluboký spánek a bude považována za mrtvou. Poté pošlou pro Romea. Až bude pohřbena do společné hrobky , Romeo jí vysvobodí  a unese do Mantovy. Vše proběhlo podle knězova plánu. Až  na  dopis. Janovi, Vavřincovu příteli, se nepodařilo dopis doručit.  Romeo  se  zatím  dozvěděl  o  smrti  Julie  od  sluhy Baltazara a vyrazil do Verony zemřít společně s Julií. Přijel ke hrobce  a  setkal  se  s  Parisem a zabil ho. Když viděl Julii v hrobce  bez hnutí , otrávil se jedem. Julie procitla a spatřivši Romea  mrtvého  zbavila  se  života dýkou. Poté přijeli k hrobce vévoda   ,  Vavřinec, rodina  Kapuletova  a  Montekova.  Když Kapuletovy  a  Montekovy  vidí  ,  co  způsobili svými rozkoly , usmiřují se a nechají Romeovi a Julii postavit honosné sochy.        

  POSTAVY:

     ESKALUS             - vévoda Veronský

     PARIS               - hrabě , vévodův příbuzný

     MONTEK , KAPULET    - hlavy dvou znepřátelených rodů                                                               

     ROMEO                - syn Montekův

     MERKUCIO            - příbuzný  vévodův , Přítel Romeův                                        

     TYBALT    - synovec paní Kapuletové

     BENVOLIO            - synovec Montekův

     BRATR VAVŘINEC      - františkán

     BRATR JAN           - z téhož řádu

     BALTAZAR            - Romeův sluha

     LÉKÁRNÍK

     JULIE               - dcera Kapuletova

     PANÍ MONTEKOVÁ   

     PANÍ KAPULETOVÁ


 Romeo a Julie

   V domě Kapuletů byl uspořádán velký bál na počest narozenin mladé Julie. Na ples se přišel podívat nepozvaně i  člen znepřáteleného rodu Montéků Romeo a jeho přítel Mercusio. Oba dva rody, jak Kapuletů, tak Montéků, žily  v nesmiřitelném sporu, jenž trval několik staletí.  Romeovi  toto nepřátelství mezi rody nevadilo. S Julií se seznámil a vzájemně se do sebe zamilovali. Romea však na bále poznal Juliin bratranec Tybalt, který ho chtěl  posléze vyhodit.  Romeo se ukryl v zahradě velkého domu Kapuletů. 


Romeo a Julie(drama)

Hl. postavy: Romeo, Julie
Vedl. postavy: kněz Vavřinec, Tybatt, rodiny Monteků a Kapuletů

   V severoitalském městě Veroně žily dva znepřátelené rody, rod Monteků a rod Kapuletů. Romeo, který pocházel z rodu Monteků se se svými přáteli dostal na ples Kapuletů, kde se zamiloval do Kapuletovi dcery Julie. Julie jeho lásku opětuje a oba přemluví kněze Vavřince, aby je tajně oddal. Druhý den dochází k pouliční šarvátce, při které Tybatt zabije Romeova přítele Mercuria. Při dalším setkání vyprovokuje Tybatt Romea k boji. Ten ho však zabíjí a je vyhoštěn z Verony. Rodiče Julie chtějí, aby se provdala za mladého šlechtice Parise. Julie však zůstává věrná Romeovi a proto se uchyluje k Vavřincovi a žádá ho o pomoc. Vavřinec jí proto dává tekutinu, po jejímž vypití vypadá dva dny jako mrtvá. V den svatby s Parisem Julie vypije tekutina a je pohřbena v hrobce Kapuletů. Vavřinec posílá k Romeovi zprávu, ale posel není vypuštěn z města. Než Vavřinec sehnal nového posla, dostal se k Romeovi sluha Baltazar, který neví nic o tajném plánu a řekne Romeovi, že Julie je mrtvá. Romeo odjíždí k hrobce Kapuletů. Tam se setká s Parisem, kde ho potyčce zabíjí. Když Romeo vejde do hrobky a vidí mrtvou Julii, zatouží zemřít po jejím boku a vypije prudký jed. V té chvíli se probouzí Julie. Když vidí mrtvého Romea, probodne se dýkou. Nad mrtvými si podali ruce představitelé rodiny Monteků a rodiny Kapuletů. To znamená mír mezi oběma rody.


Romeo a Julie (1595)

 

tragédie o 5 dějstvích

 

1.    italské město Verona, 16. století (období vrcholné renesance)

 

2.    příběh tragické lásky dvou mladých lidí – Montekova syna Romea a Julie Kapuletové; nepřátelství, zaujatost a vzájemná nenávist obou rodů

       seznámení Romea na slavnosti Kapuletových se 14letou Julií, slib věrné lásky, (tzv. balkónová scéna) tajný sňatek v klášteře v cele mnicha bratra Lorenze (Vavřince); souboj Tybalta s Romeem (v potyčce Tybalt probodne Merkucia, přítele Romeova, a ten ho za to zabije); Romeo utíká z města do Mantovy; připravován sňatek Julie s hrabětem Parisem, Julie se vzpírá, Lorenzo jí nabízí uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt; vysvětlující zpráva Romeovi nešťastnou náhodou nedoručena; Romeo se dozví o Juliině ”smrti”, v rodinné hrobce se otráví; když Julie procitla a spatřila mrtvého Romea, probodla se dýkou; nad hrobem milenců uzavírají oba rody smír

 

3.    Julie – chytrá, statečná, citlivá, sličná, oddaná dívka; boj o právo na lásku, život a samostatné rozhodování

       Romeo – upřímně milující Julii, odhodlaný obětovat pro ni vše

       Montekové × Kapuleti

       Tybalt – Juliin bratranec, rváč

       výmluvný a vtipný Merkucio, Romeův přítel

       chůva – lidová postava

       v úvodu – chorus (obyvatelé Verony) – ujasňuje děj, uvádí do děje (vztah k antice)

       plně renesanční typy

 

4.    srážka vůle a vášně jedince s nově vznikajícími buržoazními mravními normami; příčina tragédie – lidská vášeň (rodová zášť) a náhoda (posel nedošel včas)

       přání autorovo, aby Anglie žila v míru pod vládou humanistických panovníků (inspirace – válka růží)

       aktuálnost – láska × nenávist   důsledky

 

5.    poezie (vyšší vrstvy – Julie, Romeo) i próza (nižší vrstvy – chůva)

       komické prvky v tragédii (mluva chůvy, komičnost v neschopnosti vyjádřit se jednoznačně)

       blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš

       lidové obraty v promluvě prostých lidí

       stavba dramatu – vzor antické tragédie; prolog ve formě sonetu (uvedení do italské Verony)

       vztah k antickému dramatu:

       chorus – úvod do situace (× antické hry – vyjádření veřejného mínění)

       vliv řeckého bájesloví (viz Juliina promluva)

       proti středověkému myšlení překročen rámec desatera (Cti otce svého a matku svou ...), ne neposlušnost, ale plné smyslové

       vyžití, samostatnost a aktivita postav

 


Romeo a Julie

   V Italském městě Veroně žijí znepřátelené rody: Montekové a Kapuletové a jako mnoho jiných italských rodů, i oni se z mocenských důvodů nenávidí a střetají se v bitkách. Všechno krveprolití zatím zarazil svou přísnou zápovědí vévoda. Romeo Montek se na plese zamiluje do Julie, která pochází z Kapuletů. Stojí pod Juliiným oknem a vyznává se z vroucí lásky k Julii. Romeo a Julie se dají hned druhý den tajně oddat. Když Romeo odchází od kněze Vavřince, je zapleten do pře. Vyvolal ji Juliin bratranec, prchlivý Tybalt, který úkladně probodl pod vztaženýma rukama Romeovýma jeho přítele Merkucia. Romeo tasí a Tybalta zabije. Je vypovězen do Mantovy. Rodina naléhá na Julii, aby se ihned provdala za hraběte Parise. Julie se bojí přiznat svůj sňatek s Romeem. Odchází pro útěchu k otci Vavřinci.

   Vavřinec jí dá uspávací nápoj, po kterém Julie upadne do zdánlivé smrti. Je pohřbena do rodinné hrobky. Vavřinec posílá posla za Romeem, ale posel nedorazí včas, a Romeo, šílený zármutkem, přijíždí do Verony. V hrobce Kapuletů najde Parise, zabije jej a sám se otráví ve chvíli, kdy se Julie vrací k životu. Tu přichází Vavřinec, aby odvedl Julii k sobě, a zdrcen pozná, jaké neštěstí se stalo. Také Julie nechce dál žít a ukončí svůj život Romeovou dýkou. Na místo přichází vévoda. Teprve nad hrobem milenců se rodiče smíří.

Romeo: Mluví!

Julie: Ach Romeo! Proč, proč jsi Romeo!

Zřekni se otce, zavrhni své jméno,

nebo když nechceš, stačí tvůj slib lásky

a já se zřeknu jména Kapuletů.

Romeo: Mám ještě naslouchat či mluvit hned ?


  Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew)

   Raná, snad první komedie tohoto známého anglického dramatika; zdařilá, dramaticky a divácky efektní syntéza různých žánrů, slovesných a divadelních tradic, nastolujících tematiku vztahu zdání a skutečnosti, iluze a reality.

   Zkrocení zlé ženy je uvedeno Předehrou o 2 scénách, v níž vznešený lord najde na polní cestě spícího opilce, kotláře Christophera Vykuka (Sly) a pro kratochvíli svou i svého služebnictva jej nechá odnést do paláce, převleče do krásných šatů, přivede mu manželku (přestrojené páže) a namluví mu, že jeho dosavadní minulost byla jen přelud šílenství, kterým trpěl, a nyní že je mocným velmožem. Kočovní herci, kteří právě dorazili, sehrají před Vykukem komedii o zkrocení zlé ženy, při níž kotlář ráčí pospávat a nedívat se" a přeje si, aby už bylo po tom": O ruku dcery padovského velmože Baptisty, krásné Blanky, která je vzorem všech ctností, soupeří několik nápadníků: Padované Gremio a Hortensio i právě přibylí mladík Lucenzio, syn mocného pisánského měšťana Vincenzia, jenž ho poslal studovat na Padovskou universitu, Baptista však nechce vdát Blanku dříve, nežli provdá svou prvorozenou, hubatou dceru Kateřinu. S tou se rozhodne oženit hodný, chytrý, i když trochu silácký šlechtic Petruccio, který se po smrti svého otce toulá světem a užívá života. V brilantní slovní půtce přemůže Kateřinin odpor a stanoví spolu s jejím otcem datum svatby. Na okázalou slavnost přijíždí Petruccio zmaškařen a odváží Kateřinu hned po obřadu na své venkovské sídlo. Po mnoha útrapách cesty a ústrcích, které snáší od svého manžela, jeho klaunovského sluhy Grumia i nevycválané čeledi, Kateřina pochopí, že vzdor a hněv nemají smysl. Dá za pravdu Petrucciovi ve všem (i v tom, že svítí měsíček místo sluníčka) a společně se vracejí k Baptistovi do Padovy. Zde mezitím Lucenzio - v převleku za učitele filosofie, gramatiky a poezie - získal Blančinu lásku a tajně se s ní oženil S pomocí převleků a záměn dalších postav (svého sluhy Trania a slušného staršího pána, který se vydává za otce) jedná Lucenzio s Baptistou o svatební smlouvě. Když se příchodem pravého otce, Vincenzia, vyřeší vzniklý zmatek, uzavřou tři novomanželé (Petruccio, Lucenzio a Hortensio, který se zatím oženil s vdovou) u hostiny sázku o to, která z manželek je nejposlušnější. Vyhrává Petruccio a Kateřina udílí Blance a Hortensiově vdovičce lekci ze správného chování k manželovi.

   Zkrocení zlé ženy je psáno prózou a rýmovaným veršem.